INFOMAYA

Le u noj mola’ab Congreso ku beykunsik le u páajtalil xko’olel ti’al u nu’ukbesik le Derecho a decidir

2025-04-09

Tu noj kaajil Jo’, Yucatán 9 ti’ abril 2025

Aktáan Sesión Ordinaria, 22 u u diputadosi LXIV Legislatura tu áaprobaarto’ob  le dictamen ti’ le comisiones ti’ Justicia yéetel Seguridad Pública, Salud yéetel Seguridad Social, tu yóolal autonomía reproductiva yéetel le páajtalil derecho a decidir ti’al xko’olelo’ob je’ex bix u tusbeeltik le sentencia ti’ le  yáax  Sala ti le  Suprema Corte de Justicia de la Nación.

Le tusbeelil beeta’an tumeen le Corte, ti’al u ts’a’abal u páajtalil ti’ tuláakal xko’olelo’ob u jets’ik u yóol  wa derecho a decidir tak le kéen u chuk  12 semanas xyo’omchakaj, bey xan ku jeltokíinsa’al le tipo penal tu yóolal aborto forzado , ku na’aksa’al u bo’olsi’ip’ílil le delito de 5 tak 10 u ja’ab k’aalil; tu yóolal le aborto forzado ku beeta’al yéetel toop ku na’asa’al de  9 tak  15 ja’ab u k’aalil.

Ma’ tech u k’e’e’xel bix k’ajóolan  le loobil aborto bey le u xu’ulsa’al le embarazo chéemp’elak u k’aajal tak u tsokpajal u síijil   ichi le artículo 389 ti’ le  Código Penal

Tu favor, t’aanaj le u diputadai Morena Clara Paola Rosales Montiel uchik u proponertaj u táakbesa’al ichi le dictamen tial u túumbenkunsa’al le artículo 390 ti’ le Código Penal  ti’al u tusbeelta’al wáa ma’ u jets’sal bey le loobil aborto le kéen úuchuk ma’ tu páajtal u reclasificarta’al le delito bey  homicidio en razón del parentesco o relación.

Bey xan le  u diputadai movimiento ciudadano Larissa Acosta Escalante, tu tsikbaltajle dictamen ku votartalob ti’al u keetkúunsa’al le  a’amajt’aan estatal je’ex bix u tusbeeltik le Suprema Cortei Justicia de la Nación ti’al u despenalizartal le  aborto voluntario tumeen inconstitucional.

Tu xullbale le diputadoi morena Bayardo Ojeda Marrufo  t’aanaj tu favor le dictamen tu ku ya’alik, le uchik u áaprobaartalob ku cha’abal xko’olelo’ob ti’al u yéeyiko’ob wáa taak u xyo’omchajalo’ob wáa ma’, yéetel u jáalk’abil u beetik’ob le ba’ax u k’aato’ob yéetel u wíinkilal, ku ya’alal autonomía.

22 diputados votarnajo’ob tu favor, 13 votos tu contra, ma’ chukapxta’ab le mayoría calificada , le óolal ma’ aprobaarta’ab le dictamen ti’ le comisión ti’ Puntos Constitucionales ti’al u jeltúumbensa’al le u noj a’almajt’aanil Yucatán ti’al u k’ex’al bix jets’san le kalanil ti’al kuxtall, unaj u suta’al aktáan le comisión permanete ti’al u ka’a xak’altaal.

Le tu favor le u diputadoi Morena  Mario Alejandro Cuevas Mena, le óolal aktáan tribuna tu xokal le resolución tu beeta’al le yáax  Sala ti’ le  Suprema Cortei Justicia de la Nación, tu’ux ku tusbeelta’al le poder Legislativo ti’al u k’exik.

Le  diputada María Teresa Boehm Calero tu tsolaj, le u voto u bancadai PAN tu contra le resolucionob tumeen le kuxtalil unaj u kaláanta’al desde le kéen anak tu nak’ mamatsil.

Le 35 diputadosob tuy áaprobaarto’ob le propuesta tu beetaj le comisión ti’al Salud yéetel Seguridad Social ti’al u bino’ob tu kaajil: Jo’ (Mérida, Hunucmá, Progreso, Tahmek yéetel Espita, ti’al u bin u beeto’ob tsikbalil ti’al baatsilo’ob yéetel vendedores escolares tu yóolal le alimentación saludable uchik u ch’éensa’al le u kompajal janal ku beetik loob ti’ mejen xonáalo’ob káaj tu kiinil 29 ti’ marzo  2025.

Le 35 diputados tu áaprobaarto’ob le u jóok’sa’al le convocatoria ti’al u k’u’ubul le reconocimiento “Refugio Esteves Reyes del H. Congreso del Estado de Yucatán”,chíimpolal kun náaajtala’al tumen máaxo’ob jach táaj uts meyaj ku beetiko’ob ti’ kalan k’ojaanil ti’ hospitales comunitario ti’a ya’ax , segundo wáa tercer nivel . 

Bey xan tuláakal le diputadosob tu áaprobarto’ob le convocatoria ti’al u yéeya’al le máax kun yéeya’al ti’al u jo’olintik le titular ti’le  Órgano ti’al Control Interno ti’ le  Instituto Electoral yéetel Participación Ciudadana way Yucatán, je’ex bix tusbeelta’an tumem le u a’almajt’aanil Instituciones yéetel Procedimientos Electorales yéetel le u a’almajt’aanil  Poder Legislativo.

Le  Pleno tu áaporbaaertaj le solicitud tu beetaj le fiscal general way Yucatán, Maestro Juan Manuel León León, ti’al u ts’aik u informe u meyaj aktáan  Congreso tu k’iinil 30 ti’ abril ichi le Sesión ordinaria.

Bey xan le solicitud tu beetaj le director general ti’ transporte ti’ le Agenciai Transporte ti’ Yucatán, Maestro José Jacinto sosa Novelo,ti’al u k’ubik u infrmei u meyaj aktáan u Plenoi Congreso, tu k’iinil 30 ti’ abril ichil le Sesión ordinaria

Le u diputadoi Movimiento Ciudadano, Javier Renán Osante Solís tu k’ubaj junp’éel iniciativa tu yóolal le homologación constitucional, ti’al u jeltúumbensa’al le artículo 29 ti’ le u a’al,ajt’aanil u meyajilo’ob Gobierno yéetel Ayuntamientos  ti’al u jets’sla le salarios ti’ ka’ansajo’ob ti’ educación básica de tiempo completo, policías, ts’aykajo’ob, , enfermeros ,enfermeras, bomberos yéetel  personal ti’ protección civil,ma’ tu páajtal u náajaltiko’ob salarios junp’íit ti’ le ts'íiba’an yiknal le  IMSS.

QUEREMOS SABER DE TI, DEJA TU MENSAJE